vítejte na mích stránkách o pejsích

U psa se pravděpodobně vyskytlo nádorové onemocnění krevních buněk. Odborně se nemoc nazývá lymfom nebo lymfosarkom a postihuje nejen psy, ale také kočky. Nádorové krevní buňky nejčastěji pronikají do mízních uzlin právě na krku a pod čelistí a často prostupují také do břišních orgánů, jako jsou játra či slezina. Toto onemocnění se dá léčit pomocí chemoterapeutik, u psů se pozitivní odezva na léčbu pohybuje kolem 90 procent, u koček se klinický stav zlepší u sedmdesáti procent případů. Bohužel u většiny léčených zvířat se vyskytne dříve nebo později rezistence na podávaná chemoterapeutika a během několika týdnů dojde k rozšíření nádorových buněk do dalších orgánů a tkání. Lymfom je nevyléčitelná nemoc, nádorově zvrhlé buňky se cytostatiky pouze potlačí, nikoli vyléčí. Stejné onemocnění se u lidí mimochodem nazývá Hodgkinova choroba.
Hledejme ale nejprve příčinu lymfosarkomu: Současná veterinární medicína zastává názor, že by se mohlo v některých případech jednat o spojení s kočičími viry. Přesněji se může jednat o virus kočičí leukemie (FeLV) a kočičí imunodeficitní virus (FIV). U psů informace o napojení na konkrétní viry chybí, ale zato se objevují studie, které říkají, že by určitou roli ve vzniku lymfosarkomu mohlo hrát i životní prostředí (zejména pokud zvíře žije v průmyslové oblasti), používání herbicidů nebo vliv magnetického pole. Existují také studie, které dokládají spojení lymfomu s mutacemi v některých genech.
Nemoc v pěti stupních
Lymfom u psů se dělí podle světové zdravotnické organizace na pět stádií. Nejlehčí stádium postihuje pouze jednu regionální mízní uzlinu, často podčelistní. Druhé stádium zasahuje již více mízních uzlin ve stejné oblasti, u třetího stádia jsou postiženy již všechny hmatné mízní uzliny na těle. V případě čtvrtého stádia jsou navíc postiženy játra a slezina a poslední nejhorší stádium zasahuje již kostní dřeň a nádorové buňky jsou vyplaveny do periferní krve. Většina lymfomů u psů je způsobena takzvanými B-lymfocyty, které v organismu vyrábí obranné látky, menší počet je způsoben T-lymfocyty. Především u koček se často setkáváme se střevním lymfomem, kdy nádorové buňky napadají střevní trakt.
Jak se nemoc projevuje?
Ve veterinární medicíně není pro onemocnění mízních uzlin známa žádná predispozice pohlaví nebo konkrétního plemene. Psi trpí touto nemocí ve středním až starším věku, průměrný věk nemocných koček se pohybuje kolem deseti let. U zdravých psů lze někdy pozorovat zvětšení mízních uzlin bez dalších klinických příznaků, nemoc případně doprovází nechutenství, úbytek váhy nebo apatie. V nejtěžším, tedy pátém stupni, kdy je postižena kostní dřeň, chybí v těle zvířete zdravé bílé krvinky k obraně organismu a může proto dojít k otravě krve. Někdy může vznikat nedostatek krevních destiček a v krajních případech můžeme pozorovat anemii či krvácení. Někdy můžeme zaznamenat nespecifické klinické příznaky při zasažení gastrointestinálního traktu. Zvíře pak zvrací, má průjem střídavě s krví či bez krve, hubne a nepřijímá potravu. V takovém případě se může stát, že veterinář obtíže považuje za zánět trávicího traktu a začátek léčby se tak oddálí. Lymfom se projevuje i na kůži, objeví se fleky a kůže plošně zduří. Kožní změny mohou ale i nemusí zvíře svědit. U koček jsou klinické znaky ve většině případů zřetelnější než u psů.